INDONÉSIE

3 TÝDNY NA CESTÁCH

Naší první zastávkou v Indonésii byl ostrov Sulawesi s hlavním městem Makassar. Přiletěli jsme do provincie Palu, odkud nás místní taxi (za  225,000 Rp) zavezl do Donggaly k hotelu Prince John Dive Resort. Naše chatky - Natural cottages - se nacházely asi 10min cesty po pláži a byly velice skromně vybavené, matrace na zemi a koupelna obsahovala pouze vědro na vodu. Místo bylo skvělé na šnorchlování, tak jsme zde zůstali celkem 3 noci. Velmi netradičním zážitkem zde bylo už jen to, že jsme přišli do kontaktu s místními. Lidé zde nebyli na turisty zvyklí a už vůbec ne na turisty s naší, tedy velmi světlou barvou kůže a taky naší výškou. Fotky dětí s jedním z nás, fotky celých rodin s námi, fotky snad veškerého osazenstva pláže s námi... nikdy na to nezapomeneme. O to více nás mrzí, že oblast Palu a Donggaly zasáhlo v říjnu roku 2018 zemětřesení a následná vlna tsunami, která srovnala pobřeží těchto měst se zemí a připravila o život více než 2000 lidí.

Z města Palu jsme poté za 220.000 Rp vyrazili minibusem do města Poso a od tam ke stejnojmenému jezeru. Ubytovali jsme se na 2 noci v Siuri cottages s chatkami na písečné pláži. Široko daleko jsme byli jediní turisté, relaxovali jsme u vody a na motorkách navštívili Saluopa waterfalls s krásně čistou vodou a možností se vykoupat. Ráno nás laskavý majitel odvezl do oblasti Tana Toraja. 

Do hlavního města Rantepao jsme se dostali pomocí místní dopravy bemo (80,000 Rp). V autě pro 8 nás jelo asi 14 a všichni se na nás neustále dívali a smáli se, když viděli, že se do auta stěží vejdeme a jak je nám sezení nepohodlné. Po dvou hodinách v namačkaném autě a po cestách plných zatáček, jsme konečně zastavili a nadechli se čerstvého vzduchu. Nasadili jsme si batohy a šli hledat volné ubytování. Ubytovali jsme se na 3 noci v hotelu Pison v posledním volném pokoji s teplou vodou. Odtud jsme si na 2 dny půjčili motorku s průvodcem Rantem (cena i s průvodcem na den 430,000 Rp), který nás zasvětil do tajů pohřebních ceremoniálů a ukázal nám hroby ve skalách, dětské hroby ve stromech a ke všemu nám řekl spoustu zajímavých informací. Místní lidé jsou ovlivněni křesťanstvím v kombinaci s původním náboženstvím, jenž je blízké animismu. Zesnulí se zde nepohřbívají do země ale na vyvýšená místa. Jejich duše tím mají kratší cestu do nebe. Hrobky zde nalezneme ve skalách, na kopcích a také ve stromech, kam se pohřbívají malé děti. Jak strom roste, je dítě blíže a blíže nebi. Lidé zde také věří, že duch zesnulého se občas vrací zpět do jeho těla. Proto se k hrobkám nosí např. voda, jídlo a cigarety. Po několika letech se tělo nebožtíka vyjme z hrobu a uloží v domě, kde dotyčný žil, vymění se mu oblečení, střídají se u něj členové rodiny a kamarádů a povídají si s ním. Celkově je zde přístup k zesnulým úplně opačný, než v Evropské kultuře, na kterou jsme zvyklí. Pro rodinu a známé je zesnulý člověk v podstatě stále živý, jenom je v jiném stádiu bytí. Smrt zde není něčím špatným nebo koncem všeho dobrého. Smrt je jenom přirozeným pokračováním života a lidé v oblasti Tana Toraja se na ni připravují už od svého narození.

 

Druhý den jsme již sami podle mapy a s dopomocí místních navštívili torajské domy, hroby („burial sites“) Lomo a Londa, vodopády a přírodní koupaliště. A naše poslední zastávka byla Makassar. Díky zrušenému letu jsme museli odsunout přesun na Bali a prohlédnout si město. Zde není o co stát, pouze jsme se výtečně najedli.

Ostrov Bali má několik tváří, kdo je rád součástí davu a večer si užívá bohaté možnosti barů a klubů, zůstane v jižní části ostrova. My jsme se těšili na zážitek opačný. Z Denpasaru proto utíkáme po východním pobřeží ostrova do oblasti Amed. Ubytování v Eka Purnama nám poskytuje to, co hledáme. Dům je postavený na útesu přímo nad mořem s neuvěřitelným výhledem na oceán. Moře je vzhledem k velkým balvanům a vlnám těžko přístupné ale vrak japonské zásobovací lodi z druhé světové války, u kterého šnorchlujeme úplně sami, nám to vynahrazuje. Paní, u které bydlíme nám každý den dobře poradí, co u ní v restauraci jíst. Také si od ní půjčujeme skútr, který má svoje nejlepší roky za sebou ale účel splnil. Jeden den věnujeme výletu do Monkey Forrest (20 000 Rp. + banány 20 000 Rp.) ve městě Ubud (80km), kdo nedává pozor přijde zásluhou opic o cokoliv, co má. Dalšími cíli jsou chrámy Lempuiang temple (40 000 Rp.), Temple of Thousand Steps a Water Palace v Ujungu.

Poslední zastávkou na naší cestě Indonesií je malý ostrov Gili. Tady už končí cestování a užíváme si tři dny dobrého jídla, drinků, odpočinku na pláži a šnorchlování.

Indonesii tvoří 17 508 ostrovů, my jsme během 3 týdnu navštívili 3 z nich. Množství zážitků je nepřímo úměrné tomuto číslu a nikdy na tyto místa a lidi nezapomeneme. Brzy na shledanou na některém ze zbývajících ostrovů.

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now